Stejně jako u každého jiného. Příchodem na tento krásný svět. Chvíli poté mě rodiče pojmenovali jako Kristýnku a nyní jsem tu pro vás. Jsem žena, která má ráda krásné věci a klidný domov plný vřelé lásky. Velice ráda fantazíruji a vymýšlím si sny, které si poté i plním. A jeden z těchto snů je věnovat se interiérům.
Pamatuji doby, kdy jsem jako malá holčička měla bujné představy. Vzpomínáte na své fantazie? V mých bylo mnoho podob vysněných pokojíčků. To podporovala i skutečnost, že jsem v dětství bydlela na více místech, takže podoba mých pokojíčků se několikrát měnila. Bohužel jen velikostí a výhledem. Veškeré věci, se vždy přenášely a neměnily, takže obsah byl stejný.
Tyto představy umocňovaly mou tužbu mít pokojíček svých snů.
A když už jsem ho nemohla mít, tak jsem si ho alespoň tvořila v hlavě. A věřte, těch verzí bylo. Mou fantazii zvyšovaly i další potencionální bydliště, které se nakonec neuskutečnily. Ale to nic nemění na tom, že moje představivost vytvářela nepřeberné množství nových variant. Ale byla jsem smířená s tím, že veškeré mé představy zůstanou jen v říši snů.
Ale od čeho jsou sny? Přeci, aby se plnily.
Plníte si je? Já ano. Sice v době pokojíčků mi to nevyšlo, ale se započetím společné cesty s přítelem jsem si začala plnit sen i s úroky. A co jsou ty úroky? Už to není jen jedna místnost, ale rovnou CELÝ BYT. Pamatuji si pocity, kdy jsem byla úplně natěšená. Vymýšlela jsem optimální řešení, aby bylo vše praktické, měli jsme dostatek místa a bylo u nás útulno. Ale hlavně jsem chtěla vytvořit
[content id=276][/content]
V té době jsem si plnila sen, ale zároveň jsem měla strach. „Doděláme byt a co pak? Tím to skončí? A potom budu muset zase čekat několik let?“ A co se nestalo … život mi dal odpověď. Takovou, jakou by sem si ani nedokázala vymyslet. Nabídl mi možnost pracovat v realitní kanceláři, která vlastní nemovitosti. Dokonce byl tak štědrý, že chvíli po nástupu jsem měla možnost se podílet na dvou velkých rekonstrukcích. Takže jsem měla v životě tři rekonstrukce souběžně, což by mohlo spoustu lidi vyčerpávat. Ale u mě to byl přesný opak.
Cítila jsem se ve svém živlu, a to mi přidávalo energii.
Díky tomu mi přišel můj velký AHA moment. Rozhodla jsem se, že se bude můj život ubírat směrem interiérů. Jenže jak přesně? Uvažovala jsem o pozici interiérové designérky, jenže jsem si říkala: „Bavilo by mě převážnou část práce sedět jen u počítače? “ To byly slova, která mě odrazovala od této pozice. Sice jsem v ní nalézala možnost fantazírování a tvoření různých interiérů, ale bylo by to něco za něco. Naštěstí se mi neustále ozývala myšlenka:
„Je důležité změnit celý domov, nejen jeden pokoj.“
Ale proč je to tak důležité? Přiznávám se „Miluji sladěnost. Miluji, když se věci navzájem doplňují a tím umocňuji svou jedinečnost a krásu. Hlavně miluji minimalismus.“ Tento pojem ve mně vyvolává dvě slova: JEDNODUCHOST a VOLNOST.
Teď je správný čas proměnit v realitu věci, které miluji.
A život mi opět pomohl. Poukázal na knihu Zázračný úklid od japonky Marie Kondo, ve které popisuje, jak došla k jejím technikám vyhazování věcí a jaké jsou. Věděla jsem, že je to přesně to, co teď potřebuji vyzkoušet. A hned první den po přečtení knížky jsem se pustila do vyhazování šatní skříně. Ještě teď cítím to nadšení na začátku a tu vyčerpanost na konci. Ale musím uznat:
„Stálo to za to!“
Pamatuji si, jak jsem večer šla spát úplně vyčerpaná, ale velice spokojená. A těsně před usnutím jsem ucítila takové lupnutí, které ve mě způsobilo uvolnění a změnu. Znáte tento pocit? Od tohoto momentu jsem si byla jistá, že moje tucha z dětství je pravdivá. Tušení o tom, že veškeré věci kolem nás mají vliv na naše emoce. Tedy jinými slovy:
To, čím jsme obklopeni, nám buď dodává energii, nebo nám ji ubírá.
Zjistila jsem, že čím méně mám doma věcí, které mi nedělají radost, tím více mám energie a radosti ve svém životě. Proto jsem se rozhodla udělat velkou změnu. A tou bylo minimalizovat obsah našeho domova. Čím více věcí jsem z našeho domova dala pryč, tím více jsem začala vnímat napojení emocí na věci kolem nás. A v jeden den přišel můj další AHA moment:
„Aby lidé měli krásný a útulný domov, tak v něm musí provést velké změny.“
Jenže jak na ně? Sice v knížce od Kondo byly návody, ale pořád mi přišly jen obecné a v určitých oblastech vystihovaly japonský styl. Jenže evropané mají jiný styl, a zároveň každá osoba má jiné návyky. Současně mi tam chyběla myšlenka skloubení s designem interiéru. V ten moment jsem věděla, že je to to pravé, co chci lidem předat. Že již není potřeba neustále uklízet, takovým způsobem, kdy nakonec víte, že v brzké době budete muset tento velký úklid zopakovat. Ve svém eBooku vám ukážu
[content id=284][/content]
A poté k němu jako třešničku na dortu udělat i krásný designový kabátek, který bude ušitý přímo na míru celé rodině. Proto vás zvu na cestu, jak dojít k vysněnému domovu v eBooku Cesta do sladkého domova.
Původně jsem nevěděla, jakým způsobem to předat dál, aby to mohlo pomoct mnoha lidem, a nejen lidem v mém okolí. Poté jsem narazila na Stáňu Stiborovou Mrázkovou s kurzem Podnikání z pláže, která mi ukázala, jakým způsobem vám lze moje zkušenosti nejefektivnější předat. Věděla jsem, že je to to pravé. Proto bych jí i touto cestou chtěla poděkovat, že mi její rady pomohly odhalit kouzlo online světa.
Mějte se krásně 
